Včelařská konference

Amerika potřebuje dodnes úl lehký, pevný, schopný přesunů na stovky spíše tisíce mil. Evropa nic takového nikdy ve včelařských preferencích neměla. Spíše v konstrukcích dbala na dlouhověkost úlu a stím váhu, sílu řeziva, složitost stěn. Proč? Protože nikdy nemusel přesouvat velká množství včelstev na tisíce km za rok.Proto. Kdyby Amerika nebyla tak veliká, ani bychom o nějakých jejich standardech nepřemýšlely. Evropa je plošně malá a stím má i malé a omezené možnosti, tak proč ve velkém investovat do něčeho složitějšího. Mezidobím byl v určitém období plánovaný chozrazčot, kterýmž výsledkem bylo pár standardních úlů stojící mnohde dodnes. Dnes se popravdě nic významného v úlech neděje. Jed dohnívají ty větší série úlů. Protože v Evropě hnije vše. Připadá mi, že si tu hrajeme akorát na hodně malém písečku.
...........
R.Polášek>Takže když byl kdysi
nástavkový úl přivezen jako "nový" objev z Ameriky, dostal se patrně jenom k
včelařům, kteří včelařili v klátech a zadovácích a ti ho jako pro ně
nezvyklý způsob včelaření zamítli. Kromě toho nástavkový úl je na přesnost a
kvalitu opracování dřeva mnohonásobně náročnější než zadovák. Dovedu si
představit, že před 100 - 150 lety byl nástavkový úl pro běžné místní
truhlárny velice náročný výrobek a tudíž v součtu drahý a pro obyčejné
včelaře nedostupný, zatímco zadováky si mohli z klátů včelaři vyrábět
prakticky kompletně samovýrobou nožem a sekerou.<

RP:
.... že před 100 - 150 lety byl nástavkový úl pro běžné místní
truhlárny velice náročný výrobek a tudíž v součtu drahý a pro obyčejné
včelaře nedostupný,
-------------
Langstroth si u obchodníka vzal bedny.
(a vynalezl včelí mezeru. Ne úl.)
Já myslím že bedny od whisky - výška odpovídá Jack Daniels :-) a dodnes se bedny a přepravky s vnitřní šíří cca 37,5cm =15" používají. Třeba ta na zeleninu je taky tak široká, u nás ve fabrice jsem přeměřoval přepravky - stejné.

Že to bylo nad síly truhláře bez strojního vybavení je možné.

Ale když se podívám na bedny od munice, nebo od mýdla (s jelenem) tak si myslím, že ta přesnost tehdy dosahovaná v průmyslové výrobě byla dostatečná. Mimo jiné mě docela udivují stará prkna (zřejmě z rozmítačky široká až 30cm a tlustá cca 17mm).
A v margarínkách atd se tehdy tloukly bedničky poměrně přesné a pevné. Někde slouží stále (u mě třeba na dřevo).

Hlavní důvod proč se nástavkový úl nerozšířil, byl podle mě ekonomický - provozní - spotřeba cukru je v něm oproti almárkám a jiným zadovákům velká.

A vzhledem k tomu jak si vzpomínám na své neúspěšné začátky, taky je to o plemenivu atd.
Takže to není možná ani tak o konzervatizmu, ale první průkopníci si možná nabili čumu.

Karel

Asi to byl součet více důvodů. Možná, že by se nástavkový úl u nás tehdy
ujal, kdyby se zdůraznilo to, že to byly vlastně použité bedničky... Viděl
jsem nákres toho Hospodáře v knize o včelaření. Jednoznačně speciálně pro
včely vyrobený úl s rohy s klasickou pracnou truhlářskou vazbou, žádné
použité bedničky. Kromě jiného měl takový úl vystavený venku asi mnohem
nižší životnost než almárka nebo dokonce klát. Almárka, pokud byl úl venku,
šla mnohem snadněji uchránit nějakým obalem proti vlivu povětrnosti než
nastavkový a když ne, voda po dřevě s vlákny svisle sklouzává, zatímco do
dřeva s vlákny vodorovně se vcucává a dřevo trpí mnohem více.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 13, 2008 12:20 PM
Subject: Re: Re:


> RP:
> ... že před 100 - 150 lety byl nástavkový úl pro běžné místní
> truhlárny velice náročný výrobek a tudíž v součtu drahý a pro obyčejné
> včelaře nedostupný,
> -------------
> Langstroth si u obchodníka vzal bedny.
> (a vynalezl včelí mezeru. Ne úl.)
> Já myslím že bedny od whisky - výška odpovídá Jack Daniels :-) a dodnes se
> bedny a přepravky s vnitřní šíří cca 37,5cm =15" používají. Třeba ta na
> zeleninu je taky tak široká, u nás ve fabrice jsem přeměřoval přepravky -
> stejné.
>
> Že to bylo nad síly truhláře bez strojního vybavení je možné.
>
> Ale když se podívám na bedny od munice, nebo od mýdla (s jelenem) tak si
> myslím, že ta přesnost tehdy dosahovaná v průmyslové výrobě byla
> dostatečná. Mimo jiné mě docela udivují stará prkna (zřejmě z rozmítačky
> široká až 30cm a tlustá cca 17mm).
> A v margarínkách atd se tehdy tloukly bedničky poměrně přesné a pevné.
> Někde slouží stále (u mě třeba na dřevo).
>
> Hlavní důvod proč se nástavkový úl nerozšířil, byl podle mě ekonomický -
> provozní - spotřeba cukru je v něm oproti almárkám a jiným zadovákům
velká.
>
> A vzhledem k tomu jak si vzpomínám na své neúspěšné začátky, taky je to o
> plemenivu atd.
> Takže to není možná ani tak o konzervatizmu, ale první průkopníci si možná
> nabili čumu.
>
> Karel

Problém mezi výrobou Langstrothu a Hospodář je jasný. Potencionálně nemá šanci nějaký Hospodář být levný, jestli se může počítat s "pár" jedinci mezi zájemci. Možná by to uměla dnes Ikea. Truhláři si moc vymýšlí a často ty výsmysly jsou právě na úlu to drahé. Protože výroba úlu ve velkém (desetitisíce ks) jako taková, potřebuje linkovou technologii a vybavení a hlavně hodně výrobního krytého prostoru. Vezmu-li životnost nástavku tak 15 let, je potřeba u 500 včelstev ročně obnovit přesně 100 nástavků z masivu. Pokud jde o sololit, obnova je nutná dříve. Stejně jako dna, které při zanedbání v obnově vykazuje po rámcích viditelně jasně nejvyšší zátěž v podobě biologického rizika. Taková obnova nyní neprobíhá a výhodnější je počkat až dojde veterinář a ten to přebere a nechá to spálit a včelařovi MZe vyplatí odškodné. Taková je realita v úlech. Místo obnovy pro cca 500 tis včelstev při přepočtu 100tis vyrobených nástavků ročně u nás (už je to oficiálně míň) se čeká na peníze a neinvestuje. To dělají opravdu jen nadšenci a kolegiálně řečeno blázni. (jsem jeden z nich) Vždyď ani Dol nemá zájem na svých instruktážních videiích nějak prezentovat nově vyrobené úly. Tak proč zavádět nějaké jednotné standardy, když se natom vlastně prodělává a zbytečně a jasně vyhazují peníze. ;-)


>Jednoznačně speciálně pro
včely vyrobený úl s rohy s klasickou pracnou truhlářskou vazbou, žádné
použité bedničky. <

Spotřeba cukru s tím neměla nic společného med se odebíral až na jaře až do 1 světové. krmení cukrem na zimu se začíná propagovat koncem 19 století. Právě krmení cukrem umožňovalo vytočit na konci léta i drahý med a nahradit ho levnějším cukrem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 13.12.2008 12:20:24
> ----------------------------------------
> RP:
> ... že před 100 - 150 lety byl nástavkový úl pro běžné místní
> truhlárny velice náročný výrobek a tudíž v součtu drahý a pro obyčejné
> včelaře nedostupný,
> -------------
> Langstroth si u obchodníka vzal bedny.
> (a vynalezl včelí mezeru. Ne úl.)
> Já myslím že bedny od whisky - výška odpovídá Jack Daniels :-) a dodnes se
> bedny a přepravky s vnitřní šíří cca 37,5cm =15" používají. Třeba ta na
> zeleninu je taky tak široká, u nás ve fabrice jsem přeměřoval přepravky -
> stejné.
>
> Že to bylo nad síly truhláře bez strojního vybavení je možné.
>
> Ale když se podívám na bedny od munice, nebo od mýdla (s jelenem) tak si
> myslím, že ta přesnost tehdy dosahovaná v průmyslové výrobě byla
> dostatečná. Mimo jiné mě docela udivují stará prkna (zřejmě z rozmítačky
> široká až 30cm a tlustá cca 17mm).
> A v margarínkách atd se tehdy tloukly bedničky poměrně přesné a pevné.
> Někde slouží stále (u mě třeba na dřevo).
>
> Hlavní důvod proč se nástavkový úl nerozšířil, byl podle mě ekonomický -
> provozní - spotřeba cukru je v něm oproti almárkám a jiným zadovákům velká.
>
> A vzhledem k tomu jak si vzpomínám na své neúspěšné začátky, taky je to o
> plemenivu atd.
> Takže to není možná ani tak o konzervatizmu, ale první průkopníci si možná
> nabili čumu.
>
> Karel
>
>
>